Cassandra Clare – Nástroje smrti - Město z kostí, Město z popela, Město ze skla

Povedlo se mi hned za sebou přečíst tři díly ze šesti z této série, takže si dáme trochu delší recenzi rovnou na tři díly. Nechce se mi to vypisovat každé zvlášť, navíc bych se opakovala, tak jenom pár větami se zmíním, co na dané díly říkám.

Město z kostí

O čem to je?:

Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy a vstoupí tak do světa lovců stínů, bojovníků, kteří mají svět chránit před démony. A už z něj nevystoupí, protože její život se převrátí vzhůru nohama... Co je Clary vlastně zač? Kde se vzaly její schopnosti? A jsou pro ni spíš prokletím, nebo požehnáním? Zábavná, odvážná a neotřelá fantasy slibuje svým čtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat.

Co já na to?:

Do téhle série mě navnadil serál Shadowshunters, který jsem našla tak nějak omylem a docela jsem si ho oblíbila. Tak mě napadlo, že bych mohla zkusit i knížky. Nu, nebudu to tu porovnávat se seriálem, neboť seriál se v mnohém liší, navíc je natahován pro sledovanost.

Clary je 15letá slečna, která se jde bavit do klubu se svým věrným kamarádem Simonem, který je do Clary tajně zamilovaný. V klubu se Clary setkává s tajemným Jacem, Alekem a Izabelou a stane se svědkyní prapodivné vraždy. Po návratu domů se dostane do hádky se svou matkou. Když následující den na schůzce se Simonem obdrží od matky divný telefonát, ihned se rozběhne domů. Zde je napadnuta divným tvorem a když se probere z bezvědomí, zjistí, že jí Jace zachránil a ona se nachází v tajemném Institutu. Zde je seznámena se životem lovců stínů a její dobrodružství začíná, protože její matka zmizela.

Čtenář je doslova vhozen do děje, žádný rozjezd, prostě se jde rovnou na věc, a tak chvíli trvá, než se člověk zorientuje. Navíc se zde autorka moc neobtěžovala s nějakým podrobným vysvětlováním, takže beru jako velký plus, že jsem viděla seriál a tak nějak už jsem věděla o co jde.

Celkově mi to přijde jako kniha pro mládež, žádná velká psychologie postav, o jejich charakteru a zjevu si můžete udělat představu sami. Vztah Clary a Jace je takový odfláknutý, že jim tu lásku ani nejde moc věřit. Jediná postava, která je dobře napsaná je Simon, to je takový poslušný zamilovaný pejsek.

Každopádně strhující čtení to pro mě nebylo, odtrhnout jsem se od knížky dokázala a znova jí určitě číst nebudu. Ale jako oddechovka, která neurazí ale ani nijak nenadchne, je to dobré.

Hodnocení: 50 %

Město z popela

O čem to je?:

Clary Frayová si toužebně přeje, aby se její život vrátil do normálních kolejí. Ale co je vůbec normální, když jste lovec stínů, zabíjíte démony, vaše matka je v kómatu způsobeném kouzlem a vy najednou vidíte obyvatele podsvěta, jako jsou vlkodlaci, upíři a víly? Kdyby se Clary obrátila ke světu lovců stínů zády, mohla by trávit víc času se svým nejlepším kamarádem Simonem, ze kterého se postupně stává něco víc než jen kamarád. Lovci stínů ji však nehodlají nechat odejít, obzvláště její pohledný, avšak nesnesitelný znovunalezený bratr Jace. Navíc jediný způsob, jak by mohla Clary pomoci své matce, je najít Valentýna, nebezpečného a zákeřného lovce stínů, který je zároveň jejím otcem.

V napínavém pokračování románu Město z kostí Cassandra Clareová vtáhne čtenáře zpět do temných spárů newyorského podsvěta, kde moc znamená pokušení a láska s sebou vždy přináší nebezpečí.

Co já na to?:

Druhý díl se odehrává pouze po pár dnech po skončení prvního. Clary se podařilo zachránit svojí matku, jenže ta je v komatu a Clary musí najít Valentýna, aby mohla matku přivést zpět k životu. Její vztah s Jacem je v troskách, po zjištění, že Jace je její dávný mrtvý bratr. Nešťastná Clary se paradoxně sbližuje se Simonem, ve kterém hledá útěchu a on může být ten nejšťastnější kluk pod sluncem, protože konečně získává svoji Clary. Jenomže nic není jenom černobílé a věci se ještě pořádně zkomplikují. Po vraždě mlčenlivých bratrů nabírá příběh opět spád.

Po přečtení prvních stránek jsem si myslela, že knížku napsal někdo jiný. Autorka se zde začala zabývat více charakterem svých postav, navíc zde i vypisuje jejich pocity a emoce. Rozhodně zde šla autorka více do hloubky, a i čtení pro mě bylo více snažší. Celkově mi to přijde více promyšlenější a čtenářsky zajímavější.

Ovšem stále tomu chybí detailnější popis skutečností ve světě lovců, nezkušený čtenář podle mě musí tápat, protože ani zde se autorka nesnaží nic moc vysvětlovat, prostě to tak je a basta. To je podle mě pořád hlavním záporem knihy. Že je to spíše pro mladší čtenáře, to není zas takový problém.

Každopádně pořád je to oddechové počtení, které neurazí ani nenadchne. Kniha je plná akce, nejsou zde žádné nudné prodlevy, i když bych i nějakou klidnější kapitolku uvítala. Ale že bych knihu musela číst a číst dokud není konec, tak to ne.

Hodnocení – 60% - rozhodně lepší než první díl.

Město ze skla

O čem to je?:

Clary postupně odhaluje další střípky z minulosti své rodiny a nalézá přitom spojence v tajemném lovci stínů Sebastiánovi. Valentýn sbírá veškeré své síly, aby jednou provždy zničil všechny lovce stínů, a jediná šance, jak ho porazit, spočívá ve spolupráci s odvěkými nepřáteli. Ve třetím díle série musí Clary získat vládu nad svými nově objevenými schopnostmi, aby zachránila Skleněné město, ale je to vůbec v jejích silách?

Co já na to?:

Třetí díl se odehrává v samotném hlavním městě lovců stínů v Alicante. Po Valentýnovi se slehla zem, Clary má konečně šanci získat lék pro svojí matku, ale musí se vydat do hlavního města najít mocného čaroděje, který je její jedinou nadějí. Do hlavního města míří všichni lovci stínů na shromáždění, ale Jace Clary nechce vzít sebou. Osloví tedy Simona aby mu pomohl Clary přesvědčit. Než tak může učinit, dojde k napadení a lovci stínů musí pomocí portálu odjet do Alicante. Simon je při napadení zraněn a tak musí odcestovat společně s Jacevo rodinou. Clary ovšem nehodlá zůstat sedět nečinně doma a pomocí svých schopností si vytvoří samostatný portál a odcestuje sama na svoji pěst. Na cestě jí neochotně následuje Luke. V Alicante je Simon zajat, neboť hlavní lovci stínů nechápou jeho schopnost přežít na denním světle.

Třetí díl bych srovnala s druhým. Je to tak na stejné úrovni. Je to čtivé, oddechové a autorka ve svém stylu psaní nijak nevybočí. Ale za sebe musím říct, že mě tento díl bavil asi nejvíce.

Alicante je zde popisováno jako pradávné město bez elektřiny, představuji si ho jako nějakou vesničku z minulosti. Nejsou zde žádná auta, lidé drží při sobě a celkově mě to zaujalo. S vytvořením Alicante si podle mě dala autorka nejvíce práce, rozhodně víc než s celým světem lovců stínů.

Hodnocení: 60 %

Tak tím končí recenze na tuto sérii, ještě mám v záloze další tři díly, ale ještě nevím, kdy se k nim dostanu. Každopádně bych pak opět napsala recenzi dohromady, neboť se u každého dílu rozepisovat stálo o tom stejném, nemá cenu.

Pokud by jste měli zájem o koupi knížky, na portálu srovname.cz máte přehled, kde je kniha Město z kostí nejlevnější.