S. J. Bolton – Volavka

O čem to je:
Studium na Cambridgi bylo pro ně příslibem dobrého života. Ve skutečnosti tam našli smrt.

Slavnou univerzitou se plíží smrt. Umírají především dívky a vždy odcházejí ze světa vlastním přičiněním. Když se však začne o celou věc zajímat policie, vyjde najevo, že psychologický profil, pohyb po sociálních sítích a aktivity zemřelých vykazují shodné rysy. Je možné, že je někdo k sebevraždě dohnal?

Dokázat tuto domněnku se zdá zprvu nemožné, a tak se detektiv inspektor Mark Joesbury odhodlá k nebezpečnému kroku: vyšle do Cambridge svou podřízenou Lacey Flintovou. Ta se má vydávat za studentku a v této roli se pokusit o odhalení skutečného pozadí podivných událostí.

Lacey Flintová ví, do jak nebezpečné mise se pouští. Vlastně i trochu pochybuje, jestli to pro ni není příliš velké sousto. Podaří se jí vylákat vrahy na světlo, anebo se stane další obětí jejich smrtonosné manipulace?

Co já na to?:

Tahle kniha mě zaujala svojí anotací, obálkou knihy, a protože jsem taky chtěla zkusit něco jiného než Severskou krimi a hlavně jiného autora, proto jsem si jí pořídila k Vánocům. Bohužel jsem se k ní dostala až cca před 3 týdny a musím se přiznat, že jsem jí dočetla až dnes. To, že mi přečtení této knihy trvalo tak dlouho už o něčem svědčí. Když mě kniha baví, zhltnu jí během několika málo dní. Ale pokud knihu takhle čtu dlouho, je jasné, že je něco špatně.

Neříkám, že je to špatná knížka. To zase ne. Ale něco tomu prostě chybí. Kniha je poměrně čtivá, má spád, zápletka rozhodně není špatná, ale je to tu velké ale…

Jak jsem hned na začátku zjistila, jedná se o druhý díl ze série s Lacey Flintovou, první díl, který jsem nečetla se jmenuje Už mě vidíš?. Protože jsem první díl nečetla, trochu jsem tápala ve vztahu Lacey s Markem Joesbury, ale dá se v tom poměrně rychle zorientovat. Na začátku je ještě odkaz na první díl, ale jméno vraha se nedozvíte, pokud jste jako já začali Volavkou. Nu jediný v čem jsem tápala až do konce je Laceyina minulost, která zřejmě byla vysvětlena v předchozím díle a je jasné, že si Lacey něčím ošklivým ve svém životě prošla. Ale pokud se oprostíte od toho, že by vás zajímalo, co to bylo, dá se kniha v klidu přečíst.

Samotná zápletka má rozhodně dobrý potenciál. Rozhodně se jedná o docela dobré psycho, když skupina lidí děsí studentky natolik, že je to dovede až k sebevraždě. Tyto lidé děsí nevinné studentky, které si vytipují tak, že využívají jejich strachu z různých předmětů, věcí zvířat a dokážou u nich vyvolat ty nejhorší noční můry. Nejdříve jsem k tomu byla trochu skeptická, ale pak jsem si představila, že by mi někdo dával do pokoje neustále pavouky, kterých se k smrti bojím, tak mi došlo, že to není vůbec přitažené za vlasy, jak mi to zpočátku připadalo. Když tomu přidáte ještě koktejl namíchaný z drog, začíná docela dobrý horor.

Z toho má čtenář pocit, že by se u téhle knihy mohl taky docela dobře bát, ale to nehrozí. Myslím si, že autorka by se právě mohla tomuto více věnovat, protože to napsala takovým nic neříkajícím způsobem. Jako když čtete novinový článek, kde se dočtete, jak jeden terorizoval druhého, až ten druhý spáchal sebevraždu. Ok, přečtete si to, řeknete si, že to je hrozný a jdete dál. Ale tohle je příběh, který by měl čtenář prožívat se svými hrdiny. Chybělo mi tu takovéto vžití se do příběhu. Navíc celá kniha se trochu vleče a až posledních 100 stránek to dostane konečně spád a děj rychle dojde do finále. Konec už není nijak moc překvapivý, protože to tak nějak čekáte. Už od první třetiny knihy je vcelku jasné, že nebohé Lacey, která ignoruje veškerá nařízení svého šéfa a pustí se do vyšetřování na vlastní pěst, půjde ve finále o život. Kdo je hlavním padouchem zjistíte, pokud pozorně čtete, už v průběhu knížky, až nakonec hlavní smysl jeho počínání si autorka nechala do konce. Každopádně celou knihu tápete, kdo je do toho všechno zapletený, tak aspoň to je plus, že aspoň nějaké překvapení mě na konci čekalo.

Pro mě je tohle taková nemastná neslaná knížka. Není to špatné, ale ani skvělé. Prostě průměr. Autorka nepíše špatně, ale asi by to chtělo ještě doladit. Každopádně pro zajímavost si ještě přečtu první díl, abych zjistila Laceynu minulost a třeba zjistím, že první díl není tak špatný.

Hodnocení: za dobrou zápletku 65%.