pátek 26. února 2016

Katy Evans – série V ringu

V ringu

O čem to je:

Brooke Dumasová se vždy toužila dostat na olympijské hry. Její sen o zlatu roztříštilo zranění kolene, nyní proto jako fyzioterapeutka pomáhá podobně zraněným sportovcům. Nejlepší kamarádka Melanie ji jednoho dne zavede na zápas v boxu, který jí změní celý život – potká zde slavného zápasníka Remingtona Tatea. Brooke je přesvědčena, že to jediné, co po ní chce, je rychlovka na jednu noc, on si ji ale najme jako svou fyzioterapeutku. Brooke to k Remingtonovi přitahuje, chce ho víc, než kdy chtěla cokoli jiného, on se ale drží zpátky. Remington chce poprvé v životě skutečný, vážný vztah, nejprve ho ale Brooke musí opravdu poznat – i se všemi jeho temnými tajemstvími.

Co já na to:

Tak netuším, jaké má autorka zkušenosti s bipolární poruchou, ale podle mě si tuhle nemoc podrobně nenastudovala. Já sice nemám zkušenost s člověkem, který trpí touhle chorobou, ale ve škole jsme se učili trochu něco jiného. No každopádně, když si odmyslíte trochu zkreslené info o bipolární poruše, kterou hlavní hrdina trpí (předem se omlouvám, že prozrazuji Remyho temné tajemství, ale bez toho bych tu recenzi těžko napsala), není to zas tak špatné. Rozhodně je to zajímavé, ale samotný Remy tady v té knize toho moc nenamluví, čtenář mu prostě nevidí do hlavy, nedokáže ho pořádně poznat. A z toho důvodu jsem mu taky nedokázala fandit, když o Brooke usiloval. Protože pro mě to byl cizí, šílený, majetnický a nemocný chlap.  Co se týče hlavní hrdinky, ta je v pohodě, ale pravdou je, že mi její vzdychání po Remym docela lezlo na nervy. Příběh není špatný, zápletka dobrá a prostředí, ve kterém se děj odehrává je rozhodně zajímavý, konečně nějaká změna oproti nablýskaným firmám se svými uhlazenými milionáři. Autorka dokonce vydala ještě dvě pokračování téhle knihy. Druhý díl se jmenuje Šance a přiznám se, ještě jsem ho nečetla, sice jsem si ho pořídila, prolistovala a usoudila jsem, že mi to přijde jako zbytečná knížka, ale někdy v budoucnu mu šanci dám.

Remy

O čem to je:

Remington Tate, slavný bojovník ligy Underground, je záhadou svým blízkým i sám sobě. Jeho mysl je složitá i průzračně čistá, plná světla i temnoty. V jednu chvíli si vše pečlivě plánuje, v dalším okamžiku se vymkne kontrole. V životě má jedinou konstantu: nekonečnou touhu chránit, opatrovat a milovat Brooke Dumasovou.
Tohle je jeho příběh; od okamžiku, kdy ji poprvé spatřil a bez sebemenších pochyb věděl, že o ni a za ni stojí za to bojovat…

Co já na to:

Tak je to přepis prvního dílu a kousku druhého z pohledu Remyho. A jak mi přijde druhý díl zbytečný, tenhle díl je docela důležitý. Jak už jsem psala, v prvním díle autorka nedala Remymu moc prostoru na to, ho poznat. A díky tomu, že napsala tenhle díl, jsem poznala, že to je docela fajn týpek. Každopádně nečekejte od tohoto dílu nic moc nového, je zde přidáno jenom pár nových scén, ale je to prostě doslovný přepis děje se stejnými dialogy.

V podsvětí

O čem to je:

Milenec, přítel, ochránce – Greyson King je vším, co si kdy Melanie od muže přála. Díky němu se cítí naživu, díky němu má pocit, že konečně něco znamená. Greyson ale příliš často mizí na celé dny bez jediného slova vysvětlení. Když je s ní, říká, že jí nepřinese nic dobrého. Když zmizí, její srdce krvácí. Melanie odhaluje svět plný lží, temnoty a tajemství, který se před ní Greyson snaží ukrýt, a zjistí, že jejich první setkání za oné deštivé noci nejspíš vůbec nebyla náhoda. Jediný, kdo ji dokáže ochránit, je Greyson – muž, před kterým by měla utéct. Muž, který ji může zničit. Muž, kterého se obávají i v podsvětí…

Co já na to:

Inu, přijde mi to lepší než trilogie s Remym, ale něco tomu ještě chybí. Melanie je sice fajn holka, ale jinak naprostá husa. Co se týče jejího vztahu s Greysonem, je to hlavně o sexu, ty dva prakticky nic nedělají, což mi přijde škoda, když vezmu v úvahu, že v trilogii o Remym tak zase moc o sex nešlo. Tahle kniha mi přijde nedotažená do konce, je tam spousta materiálu, potencionálu, který se dá skvěle využít. Každopádně proč je to o trochu lepší než první díly? Postava Greysona je zajímavější, je dobře podaná, napsaná. Možná je to i tím, že netrpí žádnou nemocí, jeho postava je uvěřitelnější. Co se týče děje a prostředí, je to taky hodně dobrý, opět něco nového, co tu ještě nebylo, ale zase když vezmu v úvahu tu kvantu detektivek, které jsem přečetla, vykreslení mafie v této knížce je tak trochu k smíchu. Autorka věnuje v této knize i pár kapitol z pohledu Greysona, což je velké plus, člověk aspoň ví, co se mu honí hlavou, že ani není potřeba vydávat další díl z jeho pohledu, protože těch pár kapitol naprosto stačí.

Ve víru rocku

O čem to je:

Pandora, kamarádka Brooke a Melanie, se doteď domnívala, že se přes zradu svého přítele, rockového zpěváka MacKenna, už přenesla a její zlomené srdce se zahojilo. MacKenna se ale nyní vrací do města na největší koncert roku a Pandora se toho rozhodne využít, aby se mu pomstila. Když ji však v zákulisí chytnou, dostane na výběr: obvinění proti ní nebudou vznesena, pokud splní několik podmínek. Pandoře se ani jedna z nich nezamlouvá, už proto, že kvůli nim bude muset být se svým bývalým přítelem častěji, než by se jí zamlouvalo. Vzájemná blízkost však probudí vášeň, která mezi nimi kdysi vládla, a brzy je jasné, že bez ohledu na to, jak MacKennu nenávidí, stále k němu něco cítí. A nejhorší je, že on to ví také. Jenže neví úplně vše…

Co já na to:

Asi zatím nejlepší díl z této série. Autorka se s každou další knihou lepší. Hned na začátek musím říct, že jméno hlavního hrdiny je naprosto hrozné :D. I když ona ani Pandora není skvělé jméno, ale když na konci knížky otevře svojí pomyslnou Pandořinu skříňku, rozhodně se jedná o bombu, kterou čtenář vůbec nečeká. V tomhle díle si dala autorka tu práci, že skvěle vykreslila svoje postavy. Na druhou stranu se zase tolik už nevěnovala zbylým postavám, o kterých čtenář prakticky nic neví, kromě jejich jména a úkolu, s jakým v knize vystupují. Možná už ke konci byl Pandořin boj se svými city nudnější, autorka to naštěstí včas ukončila a dospěla do finále. Opravdu se jedná o dobře sepsaný román, kde má všechno hlavu a patu a nic moc se tomu nedá vytknout. Navíc je to asi nejsmutnější příběh z celé série. I tady autorka věnovala některé kapitoly Mackennovi, ale škoda, že jim nevěnovala tolik prostoru, jaký by si zasloužil. Jak v předchozím díle kapitoly z jeho pohledu skvěle doplnily knihu, tady už tolik prostoru nedostaly a je to škoda. Čtenář se v těchto kapitolách prakticky nic nového nedozvěděl, bylo to takové zmatenější.

Hodnocení:

Jak už jsem uvedla, autorka se s každou další knížkou zlepšovala a zlepšovala. Jediné co bych jí vytkla je to, že dala až zbytečně moc prostoru hrdinům z prvního dílu a přitom se s nimi čtenář setkává v dalších dílech, takže kniha Šance je podle mě prostě zbytečná.  Já bych třeba dala více prostoru Melanii s Greysonem, tam je to takové nedotažené, a přitom je to skvělý materiál k rozepsání. Poslední díl je už ale skvělý. Takže za mě 65%.

Žádné komentáře:

Okomentovat